Ulcerózní kolitida

Ulcerózní kolitida patří spolu s Crohnovou nemocí mezi tzv. nespecifické střevní záněty. Termín kolitida (z latinského colitis) znamená zánět sliznice konečníku a tračníku, a to v různém rozsahu. Přídavné jméno ulcerózní (z latinského ulcus, vřed) pak tento zánět ještě více specifikuje. Onemocnění mívá chronický průběh, ale setkáme se i s případy pouze jednoho vzplanutí.

Kdy a u koho se kolitida vyskytuje?

Ulcerózní kolitida se typicky objevuje v období dospívání a časné dospělosti, a to častěji u žen než u mužů. V literatuře je pak popisován ještě druhý věkový vrchol nástupu onemocnění, který bývá mezi 50. a 80. rokem věku. Jako prakticky každé onemocnění má i toto své rizikové faktory. Mezi ně patří zejména složení stravy, kouření a infekce a svoji roli hraje samozřejmě dědičnost.

Co vás může potrápit…

Základním příznakem onemocnění je průjem a výjimkou není ani příměs krve. Pacienti pak dále trpí:

• křečovitými bolestmi břicha,
• častým nucením na stolici,
• zvýšenou teplotou,
• úbytkem hmotnosti,
• zvracením,
• zácpou.

Ale nejsou to pouze střevní příznaky, s čím se nemocní setkávají. Výjimkou není ani postižení oka (zánět spojivek či duhovek), kůže nebo kloubů (od bolestí až po artritidu).

Jednotlivé formy postižení

Ulcerózní kolitida bývá klasifikována podle toho, jak velká část střeva je postižena.

• Nejhorší formou je postižení celého tračníku, pak mluvíme o tzv. pankolitidě.
• Při subtotální formě je postižen tračník od konečníku po slezinné ohbí.
• Při levostranné formě je postižen tračník od konečníku po jaterní ohbí.
• Při tzv. proktosigmoiditidě je postižen konečník a esovitý tračník (sigmoideum).
• Při tzv. proktitidě je postižen „pouze“ konečník.

U některých pacientů se můžeme bohužel setkat také s postižením tenkého střeva, jak se do něj obsah tračníku dostává přes chlopeň.

Remise střídají relapsy

S těmito termíny jste se jistě už setkali. Relaps vyjadřuje vzplanutí onemocnění a remise naopak stav, kdy je nemocný bez obtíží. Typický průběh u ulcerózní kolitidy je střídavý, jako na houpačce. A jde jen o to, udržet onemocnění co možná nejdéle v remisi.

Onemocnění musí být odhaleno včas

Za včasným odhalením nemoci by měl stát praktický lékař, který pacienta podrobně vyzpovídá a všechny uváděné příznaky dá do souvislosti. Praktický lékař by měl také provést laboratorní vyšetření a vyšetřit konečník, tedy provést tzv. vyšetření per rectum.

Druhým a základním bodem v diagnostice je již lékař specialista, tedy v tomto konkrétním případě gastroenterolog. Zde se již nevyhneme endoskopickému vyšetření, při kterém lékař prostřednictvím sondy s kamerou prohlédne vnitřek střeva. Při endoskopii také lékař odebere vzorek tkáně (setkáte se s termínem biopsie) a ten odešle na vyšetření.

Komplikacím je lépe se vyhnout

Asi nejvážnější komplikací ulcerózní kolitidy je tzv. toxické megakolon. Zde při těžkém zánětu střeva dojde k rozepjetí střeva a tím ke vzedmutí břicha, pacienti mívají horečku, zvýšené zánětlivé parametry, jsou chudokrevní, mají nízký krevní tlak, bývají dehydratovaní. V zásadě se rozvíjí to, čemu lékaři říkají septický stav.

Léčba není zrovna jednoduchá

Základním problémem léčebného postupu je to, že není zřejmá příčina onemocnění. Léčba se tedy zaměřuje na zvládnutí zánětu. V období remise je zase důležité neusnout hned na vavřínech a plně se věnovat prevenci. Svoji roli hraje také dieta. Ta by měla být dobře vyvážená, s dostatečným obsahem železa a vápníku.

Z farmak se při léčbě se setkáte s:

• aminosalicyláty, jako jsou sulfasalazin či mesalazin,
• kortikoidy,
• imunosupresivy,
• protiprůjmovými léky,
• antibiotiky.

Léky bývají dostupné ve formě tablet, čípků a klyzmat. Někdy však není zbytí a je nutný chirurgický zákrok. V takovém případě je odstraněno tlusté střevo a z tenkého střeva vytvořen nový konečník.

Biologická léčba

Pro nemocné, kteří nereagují na běžnou léčbu nebo je u nich aktivita onemocnění příliš vysoká, se stala nadějí biologická léčba. Jedná se o vysoce účinnou léčbu, která tlumí specifická místa zánětu.

Obecně se v rámci biologické léčby na tomto poli můžeme setkat s:

• látkami inhibujícími prozánětlivé cytokiny (TNF-α), kam patří např. infliximab a adalimumab,
• inhibitory adhezivních molekul, např. natalizumabem,
• dalšími biologickými léky, např. interleukinem 10, interleukinem 11 nebo interferonem β.

V České republice byl pro léčbu ulcerózní kolitidy zatím schválen infliximab. Jedná se o monoklonální protilátku, tedy typ bílkoviny, která se navazuje v tomto konkrétním případě na látku zvanou tumor necrosis factor alfa (TNF-alfa). A právě ten stojí za vznikem zánětu. Infliximab se podává nitrožilní infuzí.

I pro biologickou léčbu však existují určité kontraindikace, tedy situace, ve kterých tuto léčbu není možné pacientovi podat. Sem patří například:

• těžká alergická reakce,
• náhlé příhody břišní,
• městnavá srdeční slabost,
• tuberkulóza,
• septické stavy,
• autoimunitní onemocnění,
• infekce virem hepatitidy B.