Revmatické choroby
Mezi revmatické nemoci, které je možné pomocí biologické léčby ovlivnit, patří zejména:
- revmatoidní artritida,
- JIA (juvenilní idiopatická artritida),
- psoriatická artritida,
- Bechtěrevova nemoc
- systémový lupus erythematosus.
Biologické přípravky jsou zacíleny na imunitní systém, kde blokují činnost určitých buněk. Zatímco i jiné možnosti léčby ovlivňují imunitní systém organismu, je účinek biologických přípravků specifičtější, a tudíž bezpečnější.
Mezi další výhody patří, že biologická léčba svým působením neovlivňuje a nepoškozuje ostatní buňky a orgány lidského těla. Navíc má ve skoro třech čtvrtinách větší účinnost než klasické postupy.
Biologická léčba přichází ke slovu tehdy, kdy selhaly jiné přípravky, například metotrexát. U takových pacientů dosahuje biologická léčba účinnosti až v 70 % případů. Typicky se používají protilátky, cytokiny a inhibitory cytokinů, případně antagonisté receptorů. Ty se navážou na látky způsobující a podporující zánět, čímž účinně sníží jejich působnost a zmírní průběh zánětu.
Klinický efekt nastupuje rychle, řádově ve dnech a týdnech, a kromě klinické účinnosti dochází i ke zpomalení rentgenové progrese onemocnění. Tím biologická léčba vrací pacienta do normálního pracovního i společenského života, a to bez bolesti.
