Přeskočit navigaci O projektu | Redakční rada | Kontakt | Informace pro média | Napsali o nás | RSS
Home Pro veřejnost Pro odborníky
 
 

Alzheimerova choroba

Alzheimerova choroba je jednou z nejrozšířenějších forem demence. Vzniká na podkladě neurodegenerativního postižení mozku. Její název je odvozen od jména Aloise Alzheimera, německého psychiatra a neuropatologa, který toto onemocnění v roce 1907 jako první popsal.

Jedná se o nejčastější typ demence ve vyspělých zemích, přičemž s narůstajícím věkem populace se její výskyt stále zvyšuje. Všeobecně demencí trpí až ¼ lidí ve věku nad 85 let a konkrétně touto formou pak asi 50–60 % z nich. Postiženi však mohou být i lidé mnohem mladší a zde je pak nasnadě dědičný výskyt.

Příčiny jsou bohužel nejasné

Přesná příčina vzniku tohoto onemocnění není zcela zřejmá, ale existuje hned několik rizikových faktorů. Mezi ně patří samozřejmě vlivy genetické, dále zánětlivé, infekční a vlivy životního prostředí.

Mezi další rizikové faktory patří:

  • dlouhodobá konzumace vyššího množství alkoholu,
  • kouření,
  • pohlaví – ženy jsou postiženy častěji než muži,
  • deprese,
  • hormonální onemocnění – např. cukrovka,
  • porucha imunity,
  • vysoký krevní tlak,
  • vysoká hladina cholesterolu,
  • autoimunitní nemoci jako revmatoidní artritida, alergie,
  • úraz hlavy – typické zejména pro boxery,
  • nízká hladina antioxidantů v krvi – souvisí s nadužíváním alkoholu a kouřením.

Formy onemocnění jsou dvě

Alzheimerova nemoc má dvě základní formy – familiární a sporadickou. Ta první je velmi vzácná a roli při ní hraje dědičnost, zatímco ta druhá se vyskytuje v 80 % případů a jedná se o onemocnění staršího věku. Rozvoj nemoci je naštěstí pomalý, přičemž mohou předcházet i několikaleté obtíže s pamětí.

Patologické bílkoviny poškozují nervová vlákna…

… v jejichž okolí se ukládají ve formě plaků. V důsledku tohoto poškození pak nerovová vlákna a jejich spoje zanikají. Současně dochází ke snížení hladiny acetylcholinu, který zprostředkovává nervové vzruchy.

Dochází ke zhoršování paměti, zapomínání jmen či událostí nedávno proběhlých, snížení zájmu o zaměstnání nebo koníčky, zhoršování řeči, halucinacím, obtížím s chůzí, inkontinencí. Podle toho, jaké příznaky se vyskytují, rozlišujeme 3 stadia nemoci – tedy lehké, střední a těžké.

V těžkém stadiu již člověk nepoznává blízké osoby, je zmatený, má obtíže s chůzí, ztrácí schopnost souvislé řeči, trpí inkontinencí moči i stolice, mívá poruchu příjmu potravy a v důsledku toho hubne a chátrá. Může být upoután i na invalidní vozík.

Žádný spolehlivý test neexistuje

Diagnóza se stanovuje na základě klinického vyšetření, specifického psychiatrického a neurologického vyšetření a zobrazovacího vyšetření, jako je CT nebo magnetická rezonance. Cílem je v zásadě vyloučit ostatní onemocnění, která se na rozvoji demence mohou podílet.

Léčba

V léčebných snahách je cílem zlepšit metabolismus mozku, ovlivnit acetylcholinergní systém a zamezit tvorbě plaků.

Ke zlepšení metabolismu mozku se využívají:

  • nootropika, jako např. piracetam,
  • hormony, které chrání mozkové buňky před toxickými účinky, např. inzulín,
  • hormony, které zabraňují vzniku plaků.

K ovlivnění acetylcholinergního systému se může použít:

  • lecitin,
  • glutamát,
  • léky zvyšující koncentraci acetylcholinu v mozku.

Co se týče dalších léčebných možností, můžete se setkat zejména s antioxidanty. Jedná se o látky, které ničí volné kyslíkové radikály a ochraňují tak nervové buňky. Sem patří vitamín C, vitamín E, retinol, lykopen z rajčat nebo koenzym Q 10. Z potravin bohatých na vhodné antioxidanty jmenujme černý rybíz, borůvky, maliny, ostružiny, granátové jablko nebo kořen lékořice.

Zvláštní kapitolu v léčbě představuje léčba biologická

I na tomto poli se setkáme s TNF-inhibitory, konkrétně s etanerceptem. V roce 2009 byla publikována studie týkající se účinků etanerceptu u pacientů s Alzheimerovou chorobou. Lék se vpravuje do blízkosti páteře a účinky jsou prakticky okamžité, v rozmezí několika dnů i hodin. Léčba však zatím neprošla srovnávacími testy, a tudíž se zatím nepoužívá.

Při jiné variantě léčby lékaři do mozku pacientů vpravili geneticky upravené buňky vlastních tkání, které produkují tzv. nervový růstový faktor. Díky tomu rychlost demence u pacientů klesá o polovinu, zatímco současné léky dovedou zpomalit postup demence jen o 5 %.

 
 

Léčebná centra

 

Vyberte si nejbližší centrum podle kraje...

Vaše zkušenosti

 

S léčbou monoklonární protilátkou Rituximab (preparát Mabthera) mám velmi dobrou zkušenost při léčbě relabující CLL v r. 2007. Použit protokol FCR, 6 cyklů...

přidat vlastní zkušenost
zobrazit vše

 

Soutěž o dřevěnou puzzle kostku

Platnost: 1.11. - 30.11.2017

Soutěž o dřevěnou puzzle kostku

V listopadové soutěži můžete vyhrát dřevěnou puzzle kostku

 
Medicínská databáze U Lékaře
 
Cestovní nemoci:  Kam za teplem? Nejoblíbenější destinace českých cestovatelů