Novinky
Cílená léčba: proti nádorům má zbraní víc
K léčbě nádorových onemocnění je dnes k dispozici několik odlišných typů cílené terapie. Některé z biologických léků onkologové používají u jednoho konkrétního nádoru, jiné lze podávat nemocným s rakovinou různých orgánů. Jak tyto preparáty fungují?
Biologika přesně cílí na konkrétní molekuly, které mají co do činění s růstem nádoru. Zdravé buňky by tak měly být ochráněny a nepoškozeny, čímž se cílená léčba liší od klasické chemoterapie. Za tuto novou, mnohdy účinnější a lépe snášenou terapii vděčíme rozvoji molekulární biologie, která pomohla objasnit principy komunikace mezi buňkami, přenosu informací uvnitř nich i růstu a šíření nádorů jako takových.
Nádor má více slabých míst
Jednotlivé biologické preparáty fungují odlišnými způsoby. Příkladem může být:
- zabránění tvorby nových cév prorůstajících do nádoru, které jsou nezbytné pro přežití i množení rakovinných buněk;
- „označení“ nádorové buňky, která je pak snáze rozpoznána imunitním systémem a následně jím zničena;
- zabránění tvorby či působení hormonů, na kterých jsou některé typy nádorů (například prsu či prostaty) závislé;
- blokáda signálů, které buňku nutí k neustálému množení (nekontrolovatelným množením nádor vzniká a roste);
- podpora takzvané apoptózy, programované buněčné smrti (v tomto případě jde o buňku nádorovou, která se vlastní smrti, ke které by za normálních okolností došlo, ubránila);
- přímé usmrcení rakovinné buňky jedem či radioaktivní látkou, která je dopravena přímo k nádoru.
Pouze onkolog dokáže pacientovi odpovědět, zda je právě pro něj cílená léčba vhodná. Vedle vlastností konkrétního nádoru to také záleží na jiných možných řešeních, která jsou v daném případě k dispozici.
(veri)
Zdroj:
www.cancer.gov