Novinky
Píštěle při Crohnově chorobě: biologika dokážou divy!
Jako by toho lidé s Crohnovou nemocí neměli dost, mnozí z nich ještě navíc trpí komplikací zvanou píštěle. Prozradíme, o co přesně se jedná a jak lze toto utrpení zredukovat na minimum.
Vznik píštělí čili fistul je jednou z potíží, které přináší Crohnova choroba. Problém postihuje zhruba 17–34 % pacientů. Nejběžnější a také asi nejvíce nepříjemnou variantou jsou takzvané perianální píštěle.
- Jde o otvory či „dutinky“ vzniklé mezi vnitřkem tlustého střeva, konkrétně rekta, a kůží v okolí análního otvoru.
- Obdobné útvary mohou vznikat třeba i v břiše mezi dvěma částmi střeva, které jsou od sebe normálně funkčně vzdáleny.
- Existence perianální píštěle významně snižuje kvalitu života a zvyšuje pravděpodobnost nutnosti řešení stavu operací – tedy kolektomií neboli odstraněním tlustého střeva.
- Tento zákrok však může přinést jiné komplikace, např. v podobě stomie či špatné funkce svěračů.
Vzhledem k riziku výše uvedených potíží je nejlepší zkusit se nejprve poprat s píštělemi léky.
Cílená terapie zabírá
Dříve „klasické“ léčebné postupy při fistulách, jako užívání antibiotik a imunosupresiv a úpravy jídelníčku, se ve velkých výzkumech neprokázaly jako účinné. Na píštěle tak zřejmě platí zatím jediné: monoklonální protilátka infliximab. Jedna z největších studií, které se kdy věnovaly tomuto tématu, postupovala následovně. Pacienti s píštělemi zatím užívající jinou léčbu než infliximab byli rozděleni do dvou skupin. Jedné skupině začaly být navíc aplikovány infuze této monoklonální protilátky, druhá dostávala pouze infuze placeba. A výsledky?
- K úplnému a dlouhotrvajícímu uzavření fistul došlo u 55 % pacientů dostávajících infliximab.
- Ve skupině s placebem nastalo toto řešení pouze ve 13 % případů.
- V hledáčku autorů studie však bylo především zlepšení (zmenšení počtu či velikosti fistul) o polovinu a více. To bylo pozorováno dokonce u 68 % lidí léčených infliximabem ve srovnání s pouhými 26 % ve skupině beroucí placebo.
Vyplatí se pokračovat
Další obdobná studie šla o něco dále. Poté, co aplikací tří infuzí infliximabu v průběhu 14 týdnů odborníci vyvolali příznivou odpověď na léčbu u 65 % účastníků výzkumu, je rozdělili opět na dvě skupiny. Jedna z nich pokračovala v léčbě infliximabem po dobu dalších 40 týdnů, druhá dostávala místo účinné látky placebo. První část respondentů měla po těchto celkem 54 týdnech významně vyšší procento odpovědi než skupina druhá. Z toho vyplynulo, že lepší než použít infliximab pouze jako „první pomoc“ proti fistulám je pokračovat v udržovací terapii touto monoklonální protilátkou.
(luko)
Zdroje:
www.nejm.org
http://gut.bmj.com
www.nejm.org