Novinky
Biologická léčba: jak se k terapii staví české zákony
Cílená léčba patří mezi nejmodernější medicínské prostředky. Jde o metodu velmi účinnou, zároveň ale poměrně nákladnou. Při jejím podávání tak stojí lékaři před nesnadným rozhodnutím, komu terapii podat a zda bude hrazena zdravotními pojišťovnami. A co biologika v řeči paragrafů?
V boji s mnoha těžko léčitelnými chorobami pomáhají biologické léky nejen pacientům v nejbohatších zemích světa, ale mimo jiné i nemocným v naší republice. Jejich dostupnost je zde ale bohužel omezená. Jak se staví k cílené léčbě zákony a jakými předpisy se řídí lékaři při rozhodování o tom, komu biologika předepsat?
Mnohostranné využití
Biologické léky se v současnosti využívají v terapii mnoha chronických nemocí. Jde například o:
- nádorová onemocnění,
- revmatické choroby,
- nespecifické střevní záněty,
- roztroušenou sklerózu.
Cílená léčba patří mezi nejrychleji se rozvíjející oblasti medicíny a záběr této medikace se proto neustále rozšiřuje. To ovšem přináší zvýšené náklady na zdravotní pojištění. Přitom skutečné nároky se snižují – díky cílené léčbě je možné snížit dávky spojené s invaliditou, pracovní neschopností i předčasným úmrtím.
Co říkají paragrafy
Poskytování zdravotní péče se v České republice řídí ústavními zákony i mezinárodní Úmluvou o lidských právech a biomedicíně.
- V ústavní Listině základních práv a svobod je zakotveno právo pacienta na život, jeho ochranu, ochranu zdraví a soukromí.
- Úmluva o lidských právech a biomedicíně zase zdůrazňuje rovnou dostupnost zdravotní péče a svobodu pacienta při rozhodování. Zdravotní péče by měla probíhat na náležité odborné úrovni a podle uznávaných medicínských postupů. Lékař by se tedy při rozhodování o tom, zda podat, či nepodat cílenou léčbu, měl řídit pouze medicínským prospěchem pacienta.
- Problémem dostupnosti zdravotní péče by se měly zabývat zdravotní pojišťovny spolu s ministerstvem zdravotnictví.
K tomu, aby vše probíhalo v souladu se zákonem, je dále nutný i informovaný souhlas pacienta se zvoleným postupem léčby. Nemocný by tedy měl být poučen o očekávaném přínosu terapie, o jejích alternativách i možných rizicích.
(hak)
Zdroj: www.tribune.cz