Přeskočit navigaci O projektu | Redakční rada | Kontakt | Informace pro média | Napsali o nás | RSS
Home Pro veřejnost Pro odborníky
 
 

Ankylozující spondylitida

Krkolomného názvu se nemusíte děsit, jedná se pouze o odborný termín pro Bechtěrevovu nemoc. Ta za své jméno vděčí ruskému neurologovi Vladimíru Bechtěrevovi, který ji popsal. Jedná se o onemocnění chronické, tedy takové, se kterým se budete potýkat dlouhodobě, ne-li celý život. A stejně jako je tomu u předchozích kapitol, ani zde není příčina onemocnění jasná.

Pokud vám byla tato choroba diagnostikována, měli byste vědět, že díky pokroku v medicíně existují velmi účinné látky, jejichž prostřednictvím lze dnes pacientům s ankylozující spondylitidou pomoci mnohem účinněji než dříve. Tyto nové léky se souhrnně označují pojmem biologická léčba a u některých pacientů dokonce dokážou nemoc zastavit.

Tajemný antigen

Ačkoliv přesná příčina ankylozující spondylitidy zatím objasněna nebyla, byla potvrzena souvislost mezi výskytem nemoci a pozitivitou antigenu HLA-B27. Ten ale sám o sobě nemoc nezpůsobuje, k tomu je nezbytná ještě účast dalších faktorů. Ve své podstatě se jedná o autoimunitní onemocnění. Při něm je poškozen náš imunitní systém, a nedokáže tak rozlišit mezi buňkami cizorodými a tělu vlastními. V takovém okamžiku začne napadat vlastní tkáně a problém je tu.

Lidé, kteří mají antigen HLA-B27, mají až 300× větší pravděpodobnost, že u nich Bechtěrevova nemoc propukne. U lidí, u kterých již bylo onemocnění diagnostikováno, je tento antigen zastižen v celých 90 % případů.

Příbuzní jsou ve vyšším riziku

Pokud někdo z vašich příbuzných tímto onemocněním trpí, máte vyšší riziko postižení i vy. Není to tak, že by se nemoc přenášela přímo z rodičů na děti, ale je pravděpodobná dědičnost zmíněného antigenu HLA-B27. Proto se zaměřte na možné příznaky a rozhodně je nepodceňujte. Nebo požádejte lékaře o vyšetření antigenu HLA-B27 jednoduše z krve. Nemoc se typicky vyskytuje mezi 18. a 30. rokem věku a častěji postihuje muže než ženy.

Bambusová tyč

Základním a nejvíce problematickým příznakem Bechtěrevovy nemoci je bolest a také ztuhlost páteře. Bolest se typicky objevuje v místě skloubení pánve a křížové kosti a odtud pak může vystřelovat do dolních končetin a hýždí. Příznaky se bohužel mají tendenci zhoršovat a v konečném stadiu má páteř charakter neohebné bambusové tyče. Pak mluvíme o tzv. ankylóze páteře.

dalších příznaků se mohou objevit:

  • těžká únava,
  • otoky a záněty kloubů, zejména kolen,
  • bolest hrudníku,
  • postižení oka – zánět duhovky, zánět řasnatého tělíska,
  • světloplachost,
  • fibróza plic, tedy zvýšená tvorba vaziva v plicích.

Postižení je dlouhodobé

To je bohužel základním rysem choroby. Útěchou pro pacienty může být to, že příznaky mohou nastoupit až v pozdním věku. Důležité je začít včas s rehabilitací a léčbou, a proto se zamyslete, pokud vás trápí některý z následujících příznaků:

  • bolest zad trvající několik týdnů či déle,
  • ztuhlost objevující se typicky po ránu,
  • ztuhlost ustupující po rozcvičení,
  • lokalizace bolesti v dolní části zad,
  • slabost dolních končetin,
  • inkontinence – neschopnost udržet moč či stolici.

Komplikace mohou pěkně potrápit

V předchozím textu jsme již zmínili záněty oka nebo postižení kloubů, jako jsou jejich záněty a otoky. Kromě toho je možné zmínit postižení srdce, ledvin, střeva nebo šlach. A asi nejzávažnější komplikací, která může ohrozit i životy pacientů, je zlomenina páteře.

Revmatolog, ortoped, nebo neurolog?

Diagnóza každopádně patří do rukou odborníka. Je lépe nic nepodceňovat, a pokud vás některý z výše uvedených příznaků trápí, nechte se vyšetřit lékařem.

Správná a hlavně včasná diagnostika je klíčová, protože čím dříve se choroba začne léčit, tím lepších výsledků lze dosáhnout. Platí to zejména u biologické léčby, která u některých pacientů dokáže chorobu nejen zpomalit, ale i zcela zastavit. Pokud se díky včasné diagnostice choroba zastaví ještě v počátku, kdy pacient nemá velké poškození páteře, je to samozřejmě mnohem lepší.

Vyšetření je jako vždy zahájeno odebráním podrobné anamnézy, kdy lékaři popíšete své příznaky a odpovíte na jeho doplňující otázky. Pak přijde na řadu klinické vyšetření se zacílením zejména na páteř a klouby.

Odběr krve vás bohužel také nemine. Nejdůležitější je vyšetření antigenu HLA-B27 a zánětlivých parametrů, jako jsou C-reaktivní protein (CRP), sedimentace červených krvinek a hladina bílých krvinek. Vhodné je i rentgenologické vyšetření, které ukáže deformity kostí a jejich výrůstky. Někdy je doplněno ještě CT nebo magnetická rezonance.

Rehabilitace vás nemine

A je to tak dobře, protože jenom pravidelným a poctivým cvičením můžete postižení páteře oddálit. Vždy je nutné svěřit se do rukou odborníka, tedy fyzioterapeuta, který vám všechny cviky podrobně vysvětlí, předvede a zkontroluje, zda je provádíte správně. Pak byste samozřejmě měli cvičit i sami doma a také docházet na masáže.

Farmakologická léčba potlačí zánět a reakci imunitního systému

Kromě biologické léčby se setkáte se s následujícími skupinami léků:

  • nesteroidní antirevmatika – ibuprofen, kyselina acetylsalicylová – a také moderní, cílenější léky – např. etoricoxib,
  • kortikoidy,
  • imunosupresivní léky – metotrexát.

A co léčba biologická?

Díky detailním poznatkům o spouštěčích a průběhu imunitní reakce zaznamenává tato léčebná možnost obrovský boom. Dokáže se zacílit na specifické buňky imunitního systému a některé zánětlivé působky, jako je tumor necrosis faktor alfa (TNF-alfa).

Velkou výhodou biologické léčby je právě tento účinek, ze kterého vyplývá mnohem vyšší účinnost těchto látek. Kromě toho působí preparáty velice rychle, v zásadě již během několika dní, a dokážou onemocnění zpomalit či zcela zastavit.

Biologická léčba by se neměla přerušovat, ale naopak podávat dlouhodobě, neboť její přerušení vede u naprosté většiny pacientů k tzv. relapsu, tedy k opětovnému vzplanutí choroby.

Biologická léčba je indikována u pacientů, u kterých se nedaří dosáhnout žádoucí odezvy pomocí nesteroidních antirevmatik, kortikoidů a DMARDs (metotrexátu či u periferních forem ankylozující spondylitidy sulfasalazinu).

Biologické léky, které se v současnosti v léčbě ankylozující spondylitidy používají, jsou:

  • blokátory TNF-alfa monoklonálními protilátkami (infliximab, golimumab, adalimumab),
  • blokátory TNF-alfa pomocí solubilního TNF receptoru (etanercept).

Látky používané v biologické léčbě ankylozující spondylitidy lze podávat dvěma způsoby – podkožně (subkutánně – „s. c.“) a nitrožilně (intravenózně – „i. v.“).

Podkožní podávání zvládne pacient bez problémů sám, protože je bezpečné a používá se s dobrými zkušenostmi i u mnoha jiných léků (např. inzulín, některé léky na ředění krve). Nejnovější golimumab si pacienti aplikují jednou měsíčně, ostatní podkožní formy se podávají jednou za jeden či dva týdny.

Nitrožilní podání vyžaduje školený personál, proto se tento způsob aplikace léku používá jen v centrech biologické léčby. Pacient pak centrum navštěvuje jednou za jeden až dva měsíce a lék je mu podáván pod dohledem odborníka.

Limitem biologické léčby je zejména její relativní finanční nákladnost. To je ale vykoupeno tím, že poskytuje pacientům šanci, kterou by ještě před několika lety neměli. Dokud nebyly biologické léky k dispozici, považovalo se za úspěch, když se podařilo chorobu zpomalit. Dnes je ale možné zánětlivý proces zcela zastavit. Pacienti se tak mohou navrátit do běžného života a zapojit se zpět do společnosti. Je dost možné, že díky tomu společnost na jejich léčbě vlastně vydělá.

 
 

Léčebná centra

 

Vyberte si nejbližší centrum podle kraje...

Vaše zkušenosti

 

Jako podpůrnou léčbu doporučuji wobenzym. Jsem s ním maximálně spokojená....

přidat vlastní zkušenost
zobrazit vše

 

Soutěž o školní sadu

Platnost: 1. 11. - 30. 11. 2018

Soutěž o školní sadu

V listopadové soutěži budeme hrát o školní sadu.

 
Medicínská databáze U Lékaře
 
Cestovní nemoci:  Arabské trhy aneb Skrytá rizika číhající na turisty